Mateřská a rodičovská dovolená v profesním životopisu – kdy a jak je uvádět

  


karierove poradenstvi

Bude vám za pár měsíců končit rodičovská dovolená a čeká vás hledání nové práce? Pak vás už nejspíš napadly otázky Co s mateřskou a rodičovskou dovolenou v profesním životopisu? Jak je uvádět, aby si člověk u zaměstnavatele nepoškodil? A uvádět je vůbec?

Abyste nemusely (píšu „y“, nicméně vše níže uvedené se samozřejmě dá vztáhnout i na muže) tápat a do nekonečna procházet internet plný protichůdných informací, dala jsem dohromady článek, ve kterém najdete na svoje otázky odpovědi.

 

UVÁDĚT MATEŘSKOU A RODIČOVSKOU DOVOLENOU V PROFESNÍM ŽIVOTOPISU?

Zatímco ženy si často nejsou jisté, jestli MD a RD v životopisu uvádět či nikoli, zaměstnavatelé a jejich personalisté v tom mají jasno: Rozhodně ano!

Díry v životopisu totiž vytvářejí otázky, na které chybí odpovědi. A věřte, otázky bez odpovědí nejsou v procesu výběrového řízení žádoucí!

Tak jako rození dětí a čerpání MD a RD patří do života, patří ve většině případů i informace o tomto čerpání do profesního životopisu. Je ale nutné ji uvádět chytře, aby vysvětlila časovou díru, nicméně aby nebyla tou primární informací, kterou si zaměstnavatel z životopisu odnese.

 

JAK TEDY MATEŘSKOU A RODIČOVSKOU DOVOLENOU UVÁDĚT?

Situace, v jakých žena odchází na mateřskou dovolenou, jsou rozmanité. Stejně tak bude rozmanitý i způsob uvádění čerpání MD a RD v profesním životopisu. Před napsáním tohoto článku jsem prošla několik desítek životopisů, které jsem vytvořila pro svoje klientky – ženy přicházející na trh práce po RD, a vytáhla nejčastější situace, s nimiž je možné se setkat.

 

1. Žena byla po celou dobu MD a RD „ve stavu zaměstnanců“ u svého zaměstnavatele

Jedná se o situaci vůbec nejčastější a z hlediska popisu v životopisu i nejjednodušší: Pod výčet pracovní náplně, respektive pracovních výsledků a úspěchů, uveďte informaci o čerpání dovolené jako poslední samostatný bod, a to takto:

karierove poradenstvi

Informace o tom, že jste momentálně mimo obor, bude předána, nicméně tak trochu zamaskovaně – umožníte tak potenciálnímu zaměstnavateli, aby si důkladně a bez předsudků přečetl, co všechno jste ve svém předešlém zaměstnání zvládla, a to ještě před tím, než se dostane k informaci, že jste poslední 3 roky doma s dětmi. Nic tak netajíte, zároveň na MD a RD zbytečně nestahujete pozornost.

Alternativní způsob uvedení – zejména v případě, že je na stránce nedostatek místa a zároveň je praxe uchazečky před odchodem na mateřskou dovolenou dostatečně dlouhá a zajímavá – je následující:

karierove poradenstvi

Sama se nicméně přikláním k variantě první.

 

2. Žena ukončila pracovní poměr před odchodem na MD, po dobu MD a RD nebyla vedena „ve stavu zaměstnanců“ u žádného zaměstnavatele

Zatímco u předchozího případu je informace o čerpání MD a RD poněkud „mimochodná“, tady to prostě musíme vybalit přímo:

karierove poradenstvi

Pokud se stane, že se rozhodnete zůstat doma i nad rámec rodičovské dovolené, je možné připojit zmínku o péči o děti. Informaci pak v životopisu můžete uvést takto:

karierove poradenstvi

3. Žena po část MD a RD aktivně pracuje pro svého zaměstnavatele

V případě, že jste pracovala většinu MD a RD, není nutné informaci o jejich čerpání uvádět. Pokud jen část, pak použijte způsob popisu z bodu číslo 1 a uveďte do informace o čerpání MD a RD jen období, kdy jste nepracovala.

 

4. Žena po část MD a RD pracuje pro jiného zaměstnavatele

V případě, že se jedná o práci, která je výrazně pod vaší dosavadní kvalifikací (roznášení letáků, lepení obálek, výpomoc kamarádce s balením zboží z e-shopu před Vánocemi), doporučuji práci neuvádět. Zmatek, který informace o zdánlivém kariérním sešupu u potenciálního zaměstnavatele vyvolá, nadělá víc škody, než kolik by nadělala užitku informace, že jste se snažila být během MD a RD aktivní.

Pokud se jedná o práci odpovídající vaší kvalifikaci, která je logickým pokračováním dosavadní profesní dráhy, pak pozici popište zcela plnohodnotně jako kterékoli jiné zaměstnání. V případě, že nešlo o celý úvazek, bude vhodné tuto informaci uvést, a to například takto:

karierove poradenstvi

5. Žena začala v průběhu MD a RD podnikat

Jedná se o jev, se kterým se u svých klientek setkávám poměrně často. Většinou jde o otevření a provozování e-shopu, finanční poradenství, vedení účetnictví, lektorování cizích jazyků, překládání apod. Pokud jste dělala práci, která je logickým pokračováním už nastartované profesní dráhy v oboru, v němž chcete pokračovat u nového zaměstnavatele, pak je možné pozici popsat standardně s tím, že do názvu zaměstnavatele uvedete OSVČ:

karierove poradenstvi

V případě, že se jedná o práci mimo váš obor (strategická nákupčí ze strojírenství si založí e-shop s potřebami pro modeláře), je vhodné vysvětlit, že se nejednalo o standardní pracovní zkušenost, ale o aktivitu v průběhu MD a RD, která byla od začátku chápaná jako aktivita vedlejší. Popis by pak mohl vypadat takto:

karierove poradenstvi

Pochopitelně připojte výčet hlavní pracovní náplně, respektive kvantifikované výsledky a úspěchy, všude tam, kde je to možné a logické.

 

6. Žena čerpala MD a RD hluboko v historii

Pokud máte děti odrostlé, po návratu z RD už pár let pracujete a přemýšlíte, jestli uvádět MD a RD i v tomto případě, pak moje odpověď zní: Většinou ne. Jestliže máte spoustu let praxe před mateřskou a spoustu po ní, je zcela zbytečné uvádět informaci, že jste kdysi dávno pobyla s dítkem 3 roky doma.

Jinak tomu bude, pokud jste MD a RD sice čerpala dávno, nicméně jste v tu dobu nebyla vedená „ve stavu zaměstnanců“ u žádného zaměstnavatele. V takovém případě je vhodné uvést MD a RD jako v bodu číslo 2, aby se v životopisu nevyskytla nežádoucí časová díra.

 

NA ZÁVĚR

V souvislosti s čerpáním mateřské a rodičovské dovolené existuje řada dalších situací, které je nutné v profesním životopisu ošetřit jinými způsoby, než jaké zmiňuji v tomto článku. Nejčastěji se však setkáte se situacemi výše uvedenými.

Věřím, že vám zkušenosti, s nimiž jsem se podělila, budou k užitku. A pokud vás v dohledné době čeká hledání nové práce, přeji vám, ať najdete přesně takovou, po jaké toužíte, a ať ji najdete s lehkostí!

Jana

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Jak si nešlapat po štěstí nevhodnou e-mailovou adresou

  

Jistě se shodneme, že uvedení e-mailové adresy v profesním životopisu je dnes nutností. A to i v případě, že se hlásíte na nekvalifikované pozice. Rozhodně si ale nemyslete, že je jedno, jakou adresu použijete.

V článku jsem shrnula několik zásad, jak by měla (a neměla) e-mailová adresa vypadat.

 

POZOR NA NEVHODNÉ ZNĚNÍ ADRESY

Ačkoliv si to spousta lidí neuvědomuje, znění adresy hraje k dokreslení celkového dojmu z uchazeče poměrně důležitou úlohu. Nejsolidněji na zaměstnavatele působí e-mailové adresy v podobě jméno.příjmení@………. nebo jménopříjmení@………. . Například josefina.mala@seznam.cz.

Pokud se jmenujete Martin Novák nebo Kateřina Svobodová, tedy pokud je spojení vašeho jména a příjmení v populaci velmi časté, bude pro vás získání e-mailové adresy v požadovaném formátu obtížným úkolem. Nezoufejte! Dobře poslouží i adresa m.novak@………., novak.m@………., mar.novak@………. apod.

V každém případě se vyvarujte uvádění adres, které znějí dětinsky, zvláštně či obsahují vaši přezdívku. Pokud jako svoji e-mailovou adresu v životopisu uvedete male.kuratko28@………., spidermanX@………., BaRuNeCkA@………. nebo verysexyboy@……….., jen těžko se vám podaří zaměstnavatele přesvědčit, že jste seriózní a mentálně vyspělý uchazeč, vhodný k posílení jeho pracovního týmu.

 

VDALA JSTE SE? ZMĚŇTE SI E-MAIL

Častým nešvarem, který se objevuje v životopisech vdaných žen, je uvedení e-mailové adresy sice v požadovaném tvaru, nicméně s dívčím příjmením. Například Pavla Dokoupilová má adresu pavla.dvorakova@………. .

Pro zaměstnavatele je to pak značně matoucí. Několikrát jsem se setkala se situací, kdy si zaměstnavatel myslel, že majitelka životopisu nemá vlastní e-mailovou adresu, a proto uvádí adresu kamarádky. Jistě mi dáte za pravdu, že to působí přinejmenším divně.

 

PRACOVNÍ E-MAILOVOU ADRESU NEUVÁDĚJTE

Nesprávným krokem je také uvedení své pracovní adresy u současného zaměstnavatele – potenciální zaměstnavatelé toto obvykle považují za neprofesionální.

 

ZKONTROLUJTE SI, JAK MÁTE NASTAVENO ZOBRAZOVÁNÍ ADRESY

Někdy se stává, že adresa je sice v dobrém formátu, nicméně příjemci se zobrazí text, který máte nastavený v názvu účtu. Například z adresy martin.novak@………. přijde e-mail, který se zobrazí jako „Martin a Maruška Novákovi“ nebo „Marťas soukromý“. Častokrát se jedná o nastavení, které jste udělali před mnoha lety, a protože sami sobě obvykle nic neposíláte, nemusíte si být této skutečnosti vědomi.

Doporučuji proto jít do nastavení účtu a text, který se zobrazuje, zkontrolovat. Značka ideál je, pokud si jako název účtu nastavíte svoje jméno a příjmení.

 

POUŽÍVÁTE ŠPATNOU ADRESU? NEBRAŇTE SE ZALOŽENÍ NOVÉ

Od svých klientů občas slýchávám argumenty, že jsou na svoji starou (nicméně pro účely hledání práce nevhodnou) e-mailovou adresu zvyklí a že si novou zakládat nechtějí. Museli by pak kontrolovat nový účet a kdesi cosi.

Pokud je to i váš případ, moje rada zní: Běžte a založte si adresu novou. Založení ani kontrola schránky jednou denně nevezme ani zdaleka tolik času, kolik ztratíte marným oslovováním zaměstnavatelů z nevhodně znějící e-mailové adresy.

 

NA ZÁVĚR

E-mailová adresa by měla být v životopisu umístěna na dobře viditelném místě, ideálně v hlavičce společně se jménem, telefonem a kontaktní adresou.

Před tím, než životopis odešlete, důkladně zkontrolujte, jestli jste e-mail uvedli správně, tedy bez překlepů. V opačném případě se pozvání k pohovoru nedočkáte, protože k vám jednoduše nedorazí.

S přáním, ať co nejdříve najdete práci přesně podle svých představ,

Jana 🙂

    

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

10 věcí, které do životopisu nepatří


10 věci, které nepatří do životopisu

Rubriky: Nezařazené, Životopis | Napsat komentář

Hluboká práce

  

Pokud patříte – stejně jako já – k tzv. znalostním pracovníkům, rozhodně by vaší pozornosti neměla uniknout kniha s názvem Hluboká práce (pravidla pro soustředěný úspěch v roztěkaném světě)
od Cala Newporta, kterou letos v září vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing.

Knížka je věnovaná důležitosti ničím nerušené hluboké práce a dává praktické rady, jak proplout úskalími dnešní informační doby – tedy doby, ve které jsme se naučili svůj mozek sytit nedůležitými rozptylujícími informacemi s velmi spornou hodnotou pro náš osobní i profesní rozvoj. Recenzí na knihu najdete víc (např. tady), proto žádnou vlastní přidávat nebudu.

Spíš bych ráda vytáhla pár vět, které mě v knize zaujaly a které – pokud si je vezmete k srdci – vás mohou posunout k více naplněné a radostnější práci.

Mimochodem, já sama jsem se díky této knize rozhoupala k pronájmu malé kanceláře 2 minuty chůze od mého domu. Bez nadsázky si troufám říct, že to bylo nejlepší rozhodnutí v mé dosavadní freelancerské dráze. Home office má sice svoje nepopiratelné výhody, mít možnost opravdu nerušeně a soustředěně pracovat tyto výhody ale jednoznačně přebije.

„Hluboká práce: Pracovní činnost provozovaná ve stavu nerušeného soustředění, která vás nutí využívat váš kognitivní potenciál na maximum. Taková činnost vytváří nové hodnoty, zlepšuje vaše schopnosti a je obtížně replikovatelná.“

„Mělká práce: Kognitivně nenáročné úkoly logistického charakteru, často vykonávané nesoustředěně. Tyto činnosti většinou nevytvářejí ve světě nové hodnoty a jsou snadno replikovatelné.“

„Díky posunu naší pracovní kultury směrem k mělké práci (ať už tento posun filozoficky hodnotíme kladně, či záporně) se otevírá obrovská ekonomická a osobní příležitost těm několika málo jedincům, kteří si uvědomí, jaký potenciál skýtá vzepřít se tomuto trendu a dát přednost hloubce.“

„Nebudete-li produkovat výstupy, nebudete prosperovat – jakkoli jste kvalifikovaní či talentovaní.“

„Vyrušení, byť jen chvilkové, významně prodlužuje celkový čas potřebný k dokončení úkolu.“

„Mít jasno v tom, na čem záleží, vnáší jasno do toho, na čem nezáleží.“

„Zaměřte se na to skutečně nejdůležitější! Čím více se toho budete snažit udělat, tím méně toho skutečně uděláte.“

„…(sociální média) nabízejí personalizované informace nepředvídatelným, nesouvislým tempem – vlivem čehož jsou obrovsky návykové, a tedy schopné vážně narušit vaše snahy naplánovat si a úspěšně zvládnout jakoukoli soustředěnou činnost.“

„vysoce kvalitní pracovní výstupy = (strávený čas) x (intenzita soustředění)“

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Správně položená otázka dělá zázraky

  

Na blogu ICF (Mezinárodní federace koučů) před časem vyšel článek, v němž autor posbíral 25 účinných koučovacích otázek, které pomohou koučovaného rozpovídat.

Otázky mohou velmi dobře posloužit i při sebe-koučování. Pokud se tedy cítíte v nějaké oblasti zaseklí, zkuste si otázky projít a odpovědět si na ty, které vzbudí vaši pozornost. Možná budete velmi mile překvapeni, na co přijdete.

Mými soukromými favority jsou otázky č. 1, 2, 7, 10, 13 a 25.

1. Kdybych vám dal denně jednu hodinu navíc, co byste s ní udělal?
2. Co byste dělal, kdybyste měl neomezené zdroje?
3. Z jakého důvodu se držíte zpátky?
4. Co uděláte jako první?
5. Co vás drží zpátky?
6. Kolik jste ochotný do toho dát energie?
7. Jaké řešení by vymyslelo vaše ideální Já?
8. Co tím sledujete? (velmi volný překlad)
9. Kdybych byl ve vaší kůži a zeptal se Vás na radu, co by bylo to první, co byste mi řekl?
10. Do čeho byste se pustil, kdybyste věděl, že rozhodně nemůžete selhat?
11. Proč si myslíte, že pokud se to stalo v minulosti, musí se to stát znovu?
12. Přináší vám to, co děláte, do života radost?
13. Pokud by vaše peníze mohly mluvit, co by vám řekly?
14. Jakou zkušenost se snažíte získat? (volný překlad: O jakou zkušenost vám jde?)
15. Jak moc je toto rozhodnutí v souladu s vámi samotnými?
16. Kdy začnete?
17. Jaké malé kroky můžete udělat, abyste se dostali blíže vaší vizi?
18. Na co čekáte?
19. Jaké ponaučení podle vás tento příběh nese?
20. Co z toho, co jste řekl, by mohlo být pouze domněnkou?
21. Co pozitivního si můžete odnést z této negativní situace?
22. Co se nejčastěji slyšíte říkat?
23. A … ?
24. Kdybyste znal odpověď, jak by zněla?
25. Jakou otázku byste chtěl, abych Vám položil?

Odkaz na článek na blogu ICF tady.

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Otázky ke kariérovému poradenství – Moderní řízení

Chcete nahlédnout pod pokličku mé práce? Zjistit, kdo jsou moji klienti? S jakými problémy se na mě nejčastěji obracejí? S jakou neziskovkou spolupracuji a proč spolupracuji zrovna s nimi? Nebo proč si myslím, že jen praxe v HR z člověka automaticky nedělá dobrého kariérového poradce?

Před pár dny mě požádala šéfredaktorka časopisu Moderní řízení o zodpovězení několika otázek k tématu kariérového poradenství, kterému bude věnováno jedno z příštích čísel. Moje odpovědi měly posloužit jako dílčí podklad k souhrnnému článku o stavu kariérového poradenství v ČR.

Otázky a odpovědi vám teď nabízím k přečtení.
 

Otázka: Jak a proč jste se k poskytování služeb v kariérovém poradenství dostala? Na co v této profesi navazujete, jaké zkušenosti, dovednosti byly na začátku, když jste se začala kariérovému poradenství věnovat?

Během rodičovské dovolené s mladším synem jsem si začala zpestřovat čas zpracováváním životopisů na zakázku. Nejprve se jednalo o životopisy mých blízkých a přátel, pak přátel těchto přátel a nakonec úplně cizích lidí, kteří na mě dostali doporučení.

Protože úspěch na trhu práce ani zdaleka nestojí jen na dobře zpracovaném životopisu, postupně jsem ke svým službám připojila kariérové poradenství a komplexní provázení klientů procesem hledání nového zaměstnání.

Můj netradičně namixovaný profesní profil začal poprvé dávat smysl – jako kariérová poradkyně těžím ze svého psychologického, sociálního a personalistického vzdělání, z praxe v korporátní sféře (HR, ekonomika), z několikaleté dobrovolnické zkušenosti v neziskovém sektoru a ze zkušeností z dlouhodobých pobytů v zahraničí, ze znalosti angličtiny, vášně pro psaní, behaviorální ekonomii a obsahový marketing, ze schopnosti empatie a také ze všech jedinečných životních situací a okolností, které mě potkaly.

Před dvěma lety jsem navíc prošla koučovacím výcvikem v pražském Koučink Centru a ročním výcvikem v kariérovém poradenství u švýcarského kariérového poradce Thomase Dienera.

Pokud bych se vrátila po rodičovské dovolené do HR oblasti, mohla bych uplatnit vždy jen úzký výsek svých talentů, silných stránek a zkušeností, a to mě nijak neláká.

 

Otázka: Jaké služby klientům nabízíte v oblasti kariérového poradenství?

– Sebezkušenostní kariérové poradenství
– Poradenství při hledání zaměstnání
– Profesionální zpracování životopisu

Myslím, že jsem jedním z mála kariérových poradců, který dokáže klientům nabídnout nejen pomoc s jejich profesním nasměrováním během procesu sebezkušenostního kariérového poradenství, ale toto nasměrování také „marketingově účinně“ odkomunikovat prostřednictvím profesionálně zpracovaného životopisu.

Ten pro klienty (s jejich velmi úzkou spoluprací) zpracovávám vyloženě jako marketingový dokument, to znamená s aplikací znalostí pravidel copywritingu. Z praxe vím, že toto je něco, co většina koučů a kariérových poradců obvykle nezvládne.

Po tom, co pro klienty vytvořím jejich profesní životopis a modelové průvodní dopisy, naučím je, jakým způsobem s dokumenty pracovat a jak se při oslovování zaměstnavatelů a v průběhu celého výběrového řízení efektivně chovat (součást služby Profesionální zpracování životopisu, případně předmět samostatného poradenství při hledání zaměstnání).

Vedle výše uvedených služeb řeším s klienty i jejich individuální požadavky – vytvoření profesní biografie, one-to-one lektorování (životopis, LinkedIn profil atd.), čas od času dám skupinovou přednášku o efektivním chování na trhu práce, aktuálně připravujeme s kolegyní ze Slovenska víkendový workshop pro lidi na profesní křižovatce atd.

 

Otázka: Proč je tato oblast – kariérové poradenství – podle Vás důležitá?

Proč je kariérové poradenství důležité? Protože lidé obvykle tápou, nejsou zvyklí (a neumí) o své profesní dráze uvažovat v dlouhodobém horizontu, a většinou ani v tom krátkodobém. Díky tomu – ač nespokojení – setrvávají v zaměstnáních či profesích, které je nenaplňují. Sice touží po změně, ale často netuší, jak by ta změna měla vypadat, aby jim přinesla spokojenost, případně jak ji zrealizovat.

Když už je jejich situace neudržitelná a rozhoupou se k akci, chovají se při hledání nové práce velmi neefektivně. Nemluvím jen o málo kvalifikovaných lidech, ale i o lidech s výborným profesním profilem – se zajímavou praxí a vzděláním, žádanými dovednostmi, znalostí cizích jazyků nebo manažerskou minulostí.

V mých očích je kariérový poradce někým, kdo pomáhá svým klientům zefektivňovat jejich chování na trhu práce jak v dlouhodobém horizontu, tak v tom krátkodobém. Alespoň tak vnímám svoji práci já.

Toto zefektivnění pak přirozeně přináší benefity – úsporu času při hledání nového zaměstnání, snížení finanční ztráty díky zkrácení doby nezaměstnanosti, zmírnění stresové zátěže způsobené profesní změnou, nárůst profesní (a potažmo životní) spokojenosti díky nalezení vhodného povolání či zaměstnání atd.


zacarovany kruh

 

Otázka:Spolupracujete s jinými organizacemi, státními institucemi, neziskovými organizacemi v této oblasti? S jakými, jak?

Co se týká organizací, spolupracuji s nově založenou obecně prospěšnou společností Popálky, která má za cíl pomáhat lidem po popáleninovém úrazu.

S popáleninovým úrazem se pojí nejen fyzické, ale také psychické a sociální trauma. Sociálně psychologická pomoc poskytovaná popáleným pacientům má velká specifika, těžko pochopitelná pro „lidi z venku“. Protože já člověkem „z venku“ nejsem (mám s úrazem osobní zkušenost, navíc se dlouhodobě zabývám problematikou lidí s estetickým postižením na trhu práce), byla jsem požádána kariérové poradenství v Popálkách rozjet. Zatím je všechno v plenkách, nicméně věřím, že se nám tento bohulibý záměr podaří zrealizovat.

 

Otázka: Co kariérovému poradenství u nás schází – máte možnost porovnat se zahraničím?

Několik let sleduju zahraniční oborové diskuse na LinkedIn. Soudě podle témat a příspěvků diskutujících, zahraniční kariéroví poradci řeší stejné problémy jako ti naši. Minimálně v oblastech, které sleduju (západní Evropa, UK, Severní Amerika, Austrálie).

V zahraničí jsou služby kariérových poradců rozhodně daleko rozšířenější. Stejně tak profesionální tvorba životopisů je často využívanou službou – tak jako jde uvědomělý podnikatel za copywriterem, aby mu napsal dobrý marketingově účinný text, obrací se na CV writera uvědomělí uchazeči. U nás je stále procesní i expertní poradenství (viz odpověď níže) novinkou, na kterou se nezasvěcení často dívají podezíravě.

Dalším obrovským tématem, které by se u této otázky dalo rozvinout, je výchova k celoživotnímu vědomému řízení vlastní kariéry. To je něco, co u nás moc chybí. Bohužel prosté zavedení předmětu nebo série přednášek do výuky není systémovým řešením. Takové přednášky by totiž ve většině škol vedli školní výchovní poradci, tedy lidé bez správné kvalifikace a zkušeností, navíc totálně odtržení od praxe. (Pustit se do tohoto tématu by vyžadovalo podstatně větší prostor.)

 

Otázka: Jak se o Vašich službách klienti dozvědí?

70 % mých klientů přichází na osobní doporučení, zhruba 30 % mě našlo na Googlu nebo Seznamu, zahlédlo na Facebooku nebo LinkedInu.

 

Otázka: O co mají klienti v kariérovém poradenství největší zájem, s čím jim nejčastěji radíte? Jaké skupiny – věk, odbornost, pohlaví, se na Vás obracejí? A jsou ochotni si za služby platit?

Rozhodně největší zájem je o službu Profesionální zpracování životopisu, což je balíček složený z tvorby životopisu a konzultací s koučovacími prvky. Dalo by se říct, že je to pro klienty „hodně muziky za málo peněz“. Nicméně se nejedná o službu vhodnou pro všechny – největší užitek z ní mají lidé, kteří se už profesně „našli“ a vědí, do jaké oblasti míří.

Co se týká skupin, které se na mě obracejí, mohu nabídnout následující statistiku:

– 80 % introverti, 20 % extraverti (což považuji za pozoruhodné :-)).
– Ženy a muži zhruba na půl.
– 65 % vysokoškoláci, 30 % kvalifikovaní středoškoláci, 5 % lidé bez maturity, nicméně na „středňáckých“ pozicích. Lidé v dělnických profesích se na mě až na výjimky neobracejí (jednou nebo dvakrát do roka).

Jestli jsou ochotni za služby platit? Pokud chtějí dobře pořídit, nic jiného jim nezbývá. Nicméně moje služby jsou finančně velmi dostupné, navíc se investice klientům brzy vrátí v podobě rychlého nalezení nového (lepšího) zaměstnání.

 

Otázka: S jakými problémy se u klientů nejčastěji setkáváte, kdy službu kariérového poradce obvykle vyhledávají? Co od něj očekávají – vědí vůbec o tom, že něco takového existuje?

Nejčastějším problémem je tápání v množství vzájemně protichůdných informací o hledání zaměstnání, a tím pádem velmi neefektivní chování na trhu práce. Druhým nejčastějším „zadáním“ je zadání typu „Je mi skoro čtyřicet a nevím, co chci profesně dělat. To, co dělám, mě nenaplňuje, potřebuji změnu, ale netuším, jak by měla vypadat a jak ji uskutečnit.“

Někdy moji klienti očekávají zázraky, většinou jsou ale jejich očekávání reálná. A pokud zjistím, že nejsou, na začátku naší spolupráce je do reality společně „stáhneme“.

Co se týká poslední otázky – ano, klienti, kteří se na mě obrátí, vědí, o čem kariérové poradenství je. Většina populace to ale neví. Soudím tak podle překvapených pohledů a otázek, když před cizím člověkem vyslovím, čím se živím.

 

Otázka: Jaká je role kariérového poradce, jaké metody používá a jak by měl on na sobě pracovat?

Jeden z mých učitelů, švýcarský kariérový poradce Thomas Diener, rozděluje kariérové poradenství na dvě oblasti – procesní a expertní. procesní kariérové poradenství vychází z předpokladu, že každý člověk sám nejlépe ví, jaký je jeho potenciál, jaké hodnoty jsou pro něj klíčové, jaké zdroje má k dispozici a jaké řešení pro něj bude nejlepší. Někdy se ale stává, že se toto poznání nachází mimo vědomou část naší mysli, a my tak k němu nemáme přístup. Proces kariérového poradenství umožní člověku přesunout nevědomé znalosti o sobě samých do vědomí a najít své „profesní já“ (tedy identifikovat faktory, které jsou důležité pro dosažení jeho profesní spokojenosti). 

Metody, které poradci používají, jsou různé. Já svůj způsob procesního kariérového poradenství nazývám Sebezkušenostní kariérové poradenství. Jedná se o kombinaci otevřeného rozhovoru a osvědčených sebezkušenostních a koučovacích technik, prostřednictvím kterých klient pojmenovává vědomé obsahy své mysli, ale zároveň poznává i to nevědomé, co o sobě zatím jen tuší.

Druhou oblastí je tzv. expertní kariérové poradenství, které pomáhá profesně dobře zakotveným lidem (tedy těm, kteří už našli své „profesní já“) chovat se na trhu práce efektivně a vyvarovat se chybných kroků, jejichž vinou by hledali práci dlouhé měsíce, upadli by kvůli tomu do depresí a nakonec z nouze přijali zaměstnání, které pro ně nebude vhodné.

Expertní poradenství od kariérového poradce vyžaduje dobrou znalost trhu práce, praxi v recruitingu, schopnost dobře poradit svým klientům při tvorbě prezentačních dokumentů (CV, průvodní dopisy, profesní bio, LinkedIn profil atd.), v tom lepším případě s nimi tyto dokumenty zpracovat, schopnost nasměrovat klienty na nejefektivnější cesty hledání zaměstnání právě pro jejich profesi atd.

Důležitým předpokladem pro oba zmíněné typy kariérového poradenství je pochopitelně empatie, schopnost navázat s klientem otevřený vztah a vzbudit jeho důvěru, dodržování etických zásad při práci s klienty atd.

Z výše uvedeného pak vyplývá, jakým způsobem by měl na sobě poradce pracovat – které znalosti a dovednosti rozvíjet.

Z praxe vím, že se často kariérovému poradenství věnují lidé, jejichž jedinou kvalifikací je absolvování koučovacího výcviku nebo pár let strávených v HR oddělení. Nejspíš existují výjimky, ale podle mě pouze koučovací výcvik (nebo pár let praxe v HR) k dobrému kariérovému poradenství nestačí. Alespoň taková je moje osobní zkušenost – sáhnout na „profesní“ podstatu člověka jsem se nenaučila ani při studiu psychologie na vysoké škole, ani během svých zaměstnání a konec konců ani při koučovacím výcviku. To pravé ořechové přišlo až s uceleným výcvikem v kariérovém poradenství.

Rubriky: Kariéra | Napsat komentář

Překvapivě snadné cvičení, které vás udělá šťastnějšími

  

K Vánocům jsem dostala výbornou knížku – Vzkvétání: Nové poznatky o podstatě štěstí a duševní pohody od zakladatele pozitivní psychologie Martina Seligmana.

Autor v ní pomocí působivé kombinace vědeckých poznatků a praxe odhaluje, jak ze svého života získat co nejvíce, co vlastně tvoří „dobrý život“ a jak takový život žít.

Přestože jsem přečetla už spoustu knih o osobním rozvoji, tuto považuji za jednu z nejlepších, a to z několika důvodů:

  1. Překvapivě dobře se čte (opravdu!).
  2. Nejde o typickou literaturu věnující se osobnímu rozvoji, ale o odbornou práci obsahující množství konkrétních výsledků psychologických výzkumů, které mají jak interní, tak externí validitu (jsou spolehlivé a aplikovatelné i replikovatelné v běžném světě), což mám ráda.
  3. Najdete v ní výzkumy i praxí prověřená cvičení, která je možné zařadit bez velké časové či energetické námahy do každodenního života. Tím, že tak učiníte, podstatně zvýšíte šanci na dosažení toho, co autor nazývá „duševní pohodou“ (well-being).


karierove poradenstvi

Svůj příspěvek píšu, abych se s vámi o jedno z těchto cvičení podělila. Jmenuje se „Tři dobré věci“ (aneb „co se podařilo“). Možná jej znáte v jiných modifikacích. To nevadí. Důležité není o technice vědět, ale zakomponovat ji do svého života! Abych se nedopustila nepřesností při parafrázování, pomůžu si přímo textem z knihy.

„Většinou příliš přemýšlíme nad tím, co se nám v životě nepovedlo, a málo myslíme na to, co se povedlo. Samozřejmě že je někdy důležité si zpětně rozebrat událost, která nedopadla dobře – můžeme se z ní poučit a příště se podobné situaci vyhnout. Ale obecně lidé věnují úvahám o tom, co je v jejich životě špatné, více času, než je z racionálního hlediska užitečné. A co hůř, takové stálé zaměření na negativní události v nás vytváří živnou půdu pro úzkost a depresi. Jednou z možností, jak tomu zabránit, je snažit se více přemýšlet o tom, co se nám podařilo, a vědomě si tyto věci vychutnávat.“

A v čem tedy cvičení spočívá?

„Každý večer si vyčleňte před spaním deset minut na toto malé cvičení. Napište si tři věci, které se ten den povedly, a proč se povedly. Můžete si zápisy vést v deníku nebo na počítači – důležité ale je, aby měly fyzickou podobu. Tyto tři věci mohou být drobnosti, které vás potěšily (,Cestou z práce manžel vybral v obchodě jako dezert moji oblíbenou zmrzlinu‘), ale mohou to být i opravdu významné události (,Moje sestra dnes porodila zdravého chlapečka‘).

U každé pozitivní události dále odpovězte na otázku: ,Proč se to stalo?‘ Například pokud byste si zapsali, že manžel vybral vaši oblíbenou zmrzlinu, napsali byste: ,Protože je manžel ke mně občas skutečně pozorný,‘ nebo ,Protože jsem mu nezapomněla z práce zavolat a připomenout mu, aby se stavil v obchodě‘.“

Jednoduché, že ano? Přesto se při pravidelném používání jedná o velmi účinnou techniku, svými účinky srovnatelnou s účinky antidepresiv. My lidé jsme totiž založeni tak, že podle aktuální nálady hodnotíme celý svůj život. Je-li aktuální nálada špatná, hodnotíme zpětně všechno ve svém životě jako špatné. Pokud je pozitivní, pak je i hodnocení našeho dosavadního života kladné. Udržováním pozornosti na pozitivních událostech a potažmo pozitivních příčinách či zdrojích těchto událostí si pak člověk přirozeně zvyšuje míru pozitivního naladění.

Cvičení bylo s nebývalými terapeutickými úspěchy vyzkoušeno na různých cílových skupinách – vysokoškolskými studenty počínaje a pacienty s těžkou depresí konče. Například v americké armádě, se kterou Seligman úzce spolupracuje, pomohlo používání „deníčků“ dramaticky snížit vysokou míru sebevražednosti vojáků.

Ti z vás, kteří chodí spávat s tabletem a kterým sešit s tužkou u postele příliš dlouho nevydrží, mohou využít internetového „udělátka“ GrowJOB institutu. Ten – vycházeje ze Seligmanových výzkumů – připravil on-line podobu cvičení, tzv. flow-list, do něhož je možné svoje „tři dobré věci“ denně zaznamenávat. Najdete jej na webu www.flow-list.cz. Systém vám dokonce do e-mailu zahlásí, když na denní zápis zapomenete.

Pokud se tedy ptáte „Jak to udělat, abych byl(a) šťastnější?“ a zároveň máte pocit, že nic, co zabere moc práce a času, dělat nezvládnete, zkuste si koupit deníček (nebo dětem nějaký nepoužívaný vytáhněte ze šuplíku) a začněte. Víc než vaše odhodlání a vytrvalost to nepotřebuje.

 

PS: Mám nutkání psát o střípcích z knihy dál. Třeba o zjištění, že pro kvalitu vztahu má větší předpovědní hodnotu to, jak vzájemně projevujete radost a uznání při pozitivních událostech, než to, jak řešíte spory (tzv. aktivně konstruktivní reagování). Nebo o tom, že míra úlevy po různých druzích antidepresiv obvykle nepřesáhne 65 %, přičemž účinek placeba se pohybuje v rozmezí 45 až 55 %.

Ale nebudu. 🙂 Koneckonců, knížka je k dostání na každém rohu a v každém e-shopu.

Jeden starší TEDtalk Martina Seligmana s českými titulky

Rubriky: Nezařazené | 2 komentáře

Nemusíte být na hledání své profesní cesty sami (II. díl série)

  

Mám pro vás další díl ze série příspěvků o tom, jak si najít práci, kterou budete milovat.

Jak už tu padlo minule, prvním krokem k získání „práce snů“ je uvědomit si, kam vás srdce opravdu táhne.Téma je to velké, silné, obsáhlé. Nejde plnohodnotně sdělit na několika stránkách blogového příspěvku. Nicméně jej můžeme alespoň „nakousnout“, abyste se zorientovali v možnostech a cestách, které vás mohou dovést k jasnému definování vašeho profesního směru a toho, jak by měla vypadat vaše „práce snů“.

psychoterapie

Pokud si lámete hlavu nad tím, jak si udělat v sobě stran svého profesního směřování jasno, může vám pomoc jedna z těchto cest:

  1. Samo-domo: knihy
  2. Koučové
  3. Kurzy či poradenství v rámci programů organizovaných mateřskými nebo rodinnými centry, úřady práce a dalšími (převážně sociálně orientovanými) organizacemi
  4. Kariérová centra při VŠ
  5. Soukromí kariéroví poradci

Jednotlivé body vám v krátkosti popíšu a zároveň upozorním, na co si při výběru dát pozor.

1. SAMO-DOMO: KNIHY

Chcete za málo peněz tak akorát muziky? Čtěte ty správné knihy! A hlavně dělejte cvičení, která v těchto knihách najdete!

Ptáte se, které jsou ty správné knihy? Doporučila bych například tyto:

  1. Jak dělat, co vás baví, a dostat za to zaplaceno od Johna Williamse. V angličtině Screw work, let’s play. Knížka je vhodná zejména pro ty, co uvažují, že se udělají sami pro sebe. Ale pozor – nejen pro ně! Namátkou vyberu několik názvů kapitol: Jak přijít na to, co opravdu chcete – Jak si vybrat, co dělat dál – Jak si hrát smysluplně a brát za to peníze – Jak si hraním vybudovat jméno – Jak si hrát na plný úvazek.
  2. Druhou publikací věnovanou výhradně kariérním tématům je kniha od Moniky Bartoníčkové Kariérový koučink. Je plná různých cvičení, koučovacích otázek a námětů na přemýšlení.
  3. Kdo by rád něco v angličtině, může sáhnout po Career Coach od Corinne Mills, která je také plná cvičení, jež vás mohou dovést k užitečným odpovědím na otázky o sobě samých.

Toto jsou tři knížky od tří autorů, u kterých si jsem jistá, že vědí, o čem píší, protože s lidmi opravdu pracují. Existuje řada dalších publikací (čeští i světoví lektoři osobního rozvoje a koučové jsou v psaní knih velmi plodní), nicméně v nich většinou najdete kariérově orientovaných cvičení jen poskrovnu, protože se tyto knihy věnují koučinku nebo osobnímu rozvoji obecně.

2. KOUČOVÉ

Když už píšu o koučích – služby koučů jsou další cestou, jejímž prostřednictvím se můžete dobrat k odpovědím na otázky ohledně svého profesního směřování. Mnozí z vás už určitě zaregistrovali, že koučů je dnes jako máku. Proto pozor při jejich výběru! Jednak jsou služby koučů většinou vysokou finanční investicí (bohužel tu neplatí čím dražší, tím lepší), jednak o sobě sice často tvrdí, že dělají i kariérový koučink, ale ne vždy to bývá pravdou. Pokud chcete sáhnout po kouči, doporučuju rozhodit sítě ve svém okolí a najít někoho, na koho dostanete osobní doporučení. Lze očekávat, že u slabších koučů si budete jen povídat, zatímco ti zkušenější využijí pravděpodobně různá zážitková cvičení a techniky, které jdou více do hloubky.

3. MATEŘSKÁ A RODINNÁ CENTRA, ÚŘADY PRÁCE A DALŠÍ (PŘEVÁŽNĚ SOCIÁLNĚ ORIENTOVANÉ) ORGANIZACE

Další možností je návštěva kariérově-poradenských programů organizovaných mateřskými či rodinnými centry nebo různými sociálně orientovanými organizacemi. Tyto programy bývají často financovány evropskými sociálními fondy, a jsou tudíž pro příjemce zdarma. Kariérové poradenství a poradenství při hledání zaměstnání organizují i úřady práce v rámci tzv. Job Clubů. Doporučuju zagooglovat, poptat se po známých nebo si prostudovat weby vašich lokálních sociálně orientovaných organizací.

Ale i zde pozor při výběru! O nízké kvalitě horkou jehlou spíchnutých programů, jejichž primárním účelem je vytáhnout peníze z EU, každý z vás už nejspíš slyšel. Bohužel i ke mně se dostali absolventi některých z těchto programů a byla to doslova katastrofa – neměli jasno ve vlastním směřování ani v kompetencích, disponovali pouze mizivým množstvím aktuálních informací o fungování trhu práce, poradcem odsouhlasené životopisy měli v hrozném stavu… 🙁

Proto vřele doporučuju, abyste se při výběru programů nebo organizací zajímali o profesní profil lektora či poradce, který s vámi bude pracovat. A s dovolením nabídnu ještě jeden tip, který by pro mě samotnou byl velmi rychlým indikátorem kvality: Nechte si ukázat, jak podle organizace, o jejíž služby máte zájem, vypadá dobře zpracovaný životopis. Pokud vám bude ukázán životopis v Europass formuláři, vezměte nohy na ramena!

4. KARIÉRNÍ CENTRA NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH

Pokud patříte mezi vysokoškolsky studující, je možné využít služeb kariérního centra na vaší alma mater. Pokud vím, na většině vysokých škol kariérní centrum funguje, v některých jsou dokonce velmi šikovní poradci, které jsem měla možnost osobně poznat. Aktuální adresář všech poradenských center při vysokých školách najdete na webu Asociace vysokoškolských poradců.

5. SOUKROMÍ KARIÉROVÍ PORADCI

Byla bych špatný profesionál, kdybych v závěru výčtu možností nezmínila cestu, kterou sama považuju za nejlepší, nejefektivnější a tak vůbec :-): služby soukromého kariérového poradce. Přestože je kariérové poradenství u nás pořád v plenkách, za poslední dva tři roky jsme došli do stadia, kdy už je z čeho si vybírat.

Bohužel zatím neexistuje žádný katalog opravdu dobrých a prověřených kariérových poradců; ruku do ohně mohu dát jen za sebe a na Slovensku za moji bratislavskou kolegyni Evu Uhríkovou. Tím ovšem v žádném případě neříkám, že nepořídíte kvalitní služby i u ostatních!

Jak si vybrat dobrého kariérového poradce?

Dobrý kariérový poradce by měl ovládat baterii technik a metod, které vás provedou celým procesem profesního sebeuvědomění a zmapování vašich kompetencí a profesních možností. Pokud vám bude poradce ještě umět dobře poradit s konkrétními kroky, jako je tvorba životopisu, motivačního dopisu či přípravy na pohovor, bude to značka ideál (ano, tohle už je opravdu self-promo :-)).

Při vašem výběru doporučuju sáhnout po poradci, který má ucelené vzdělání v některém z kariérově poradenských přístupů (například CH-Q, bilanční diagnostika, zážitkové kariérové poradenství podle Thomase Dienera). I když vám někteří koučové mohou tvrdit opak, podle mě pouze koučovací výcvik k dobrému kariérovému poradenství či kariérovému koučování nestačí. Alespoň taková je moje osobní zkušenost – sáhnout na podstatu člověka (ráda používám výraz esence) jsem se nenaučila ani při studiu psychologie na vysoké škole, ani při koučovacím výcviku. To pravé ořechové přišlo až s uceleným výcvikem v kariérovém poradenství.

S kariérovým poradenstvím je možné se setkat i v nabídce personálních agentur. Nechci házet všechny do jednoho pytle, nicméně zkušenosti s personálními agenturami poskytujícími kariérové poradenství či outplacement nemám dobré ani já, ani mí přátelé z řad manažerů či majitelů firem, které u „personálek“ tento typ poradenství zadali. Dozajista existují výjimky, ale většinou je to stejné, jako byste si šli nechat operovat koleno k lékaři s ORL specializací. Nebo k vašemu řezníkovi, pokud máte při výběru agentury extra pech.

O tom, co konkrétně od cvičení v knížkách, kurzů či one-to-one kariérového poradenství očekávat a na co se zaměřit, si řekneme příště.

Rubriky: Seriál Najděte si novou (lepší) práci | Štítky: , | Napsat komentář

Kdo neví, kam jde, dojde někam jinam (I. díl série)

  

Posledních několik let pracuji jako kariérová poradkyně, konzultantka a CVwriterka – pomáhám lidem zorientovat se v jejich profesním směřování a najít si novou (lepší) práci rychleji a efektivněji. A protože se mi během mé praxe podařilo nasbírat celkem hodně znalostí a zkušeností, ráda bych vám část z nich nabídla v sérii blogových příspěvků.

Seriál vznikl pro komunitní web www.baby-cafe.cz a je primárně určený pro ženy vracející se na trh práce po rodičovské dovolené, nicméně věřím, že v něm najdete užitečné informace i vy ostatní.

Čím začneme? V prvních dílech se dozvíte, co by mělo předcházet tvorbě životopisu, aby bylo vaše chování na trhu práce co nejefektivnější.

Tak pojďme na to!

Na začátek pár slov o diskriminaci, statistikách, strachu a mentálním nastavení

Přestože někdy okolní svět působí, že se zbláznil, že se lidé stali zdroji a za nejdůležitější je považován výkon a zase jen výkon, existují výjimky a je jich hodně. Příběhy mých klientů i lidí v mém okolí dennodenně dokazují, že je možné potkat „osvícené“ zaměstnavatele, kteří nerozlišují, jestli jste příliš mladí, příliš staří, příliš bezdětní nebo naopak příliš „dětní“.

Proto zapomeňte na všemožné statistiky, negativní makroekonomické výhledy, katastrofické zprávy v televizi a hlavně na vlastní strachy – toto je váš příběh, a když se podařilo najít výborného zaměstnavatele desetitisícům jiných lidí, proč by se to nemohlo podařit i vám?!

Je mojí hlubokou zkušeností (a věřím, že i vaší), že to, čemu dáváme pozornost, roste. Když budeme věnovat pozornost našim strachům a obavám, pravděpodobnost, že narazíme na diskriminujícího zaměstnavatele, se mnohonásobně zvýší. V sociální psychologii se tomuto jevu říká „sebenaplňující předpověď“.


karierove poradenstvi

A naopak – když se vnitřně nastavíte na skutečnost, že vaše intenzivní, odhodlané a hlavně efektivní hledání naplňujícího zaměstnání, bude završeno úspěchem, výsledky na sebe nenechají dlouho čekat. Ale pozor – píšu intenzivní, odhodlané a hlavně efektivní hledání!

Cílem chystané série blogových příspěvků je právě předání informací, jak být při hledání práce efektivní. Nepřičarujete si ze dne na den lepší, zajímavější nebo úplně novou pracovní historii, dovednosti či oborové znalosti, můžete se nicméně naučit chovat na trhu práce efektivně a maximálně vytěžit z toho, co můžete zaměstnavateli nabídnout už dnes (případně se můžete rozhodnout, co chcete být schopni nabídnout v horizontu několika let, a stanovit si kroky, jak této mety dosáhnout).

Kdo neví, kam jde, dojde někam jinam. (bulharské přísloví)

Jednou z prvních otázek, kterou svým klientům pokládám, je otázka: Jaké zaměstnání hledáte (jakou pozici)? Člověk by řekl, že je to základ a že tomu, kdo vstupuje na trh práce, je přece jasné, co (rozuměj jaký typ pozice) chce hledat. Omyl! Praxe ukazuje, že mnoho lidí, dokonce i těch, kteří jsou uprostřed procesu hledání zaměstnání už nějaký ten pátek, vlastně neví, jakou práci chtějí dělat.

A tak se stává, že vystudovaná učitelka hledá práci v administrativě i ve školství, strojař hledá práci konstruktéra i obchodníka, letuška hledá práci u aerolinek i v restauraci, inženýrka ekonomie s manažerskou praxí hledá práci ve středním managementu i na poloviční úvazek jako málo kvalifikovaná asistentka, protože se bojí, že by časově náročné zaměstnání v managementu neskloubila s péčí o rodinu. OK, když má člověk pocit, že kvalifikačně vyhovuje víceru nesourodých oborů a rád by si svoje šance „pojistil“, nemůžu mu bránit (i když bych ráda :-)). Ovšem fatální chybou je, pokud pro svoje hledání používá tentýž univerzálně napsaný životopis a tutéž strategii sebeprezentace.

Takové chování se pak podobá střílení poslepu, před kterým vás několikrát zatočili do kruhu a řekli, že terč je někde plus minus na desáté až čtrnácté hodině. Na to, abyste se trefili (abyste dostali pozvání k pohovoru), musíte vystřelit velkou spoustu ran, což většinou zabere hodně času, energie a notabene i finančních prostředků.

Pak se stává, že člověk rozešle mnoho desítek životopisů (někteří i mnoho stovek!), kvůli vlažné reakci zaměstnavatelů získá velmi brzy pocit, že je s ním něco špatně, klesá mu sebevědomí, padá do smutku a později do depresí, uzavírá se před okolím, aby nemusel čelit otázkám: „Tak co, už máš nějakou práci?“… A na osobní neštěstí je zaděláno. Pozor – toto se netýká jen málo kvalifikovaných či nekvalifikovaných lidí. Není výjimkou, když se podobně neefektivně na trhu práce chová i velmi kvalifikovaný uchazeč či manažer.

Existují metody a techniky kariérového poradenství, pomocí kterých si může člověk uvědomit, kam ho srdce táhne, jaké hodnoty jsou pro něj v zaměstnání (a v životě vůbec) důležité, jaké má přenositelné kompetence, které mu umožní změnit obor, v němž působí atd., nicméně těm (alespoň některým z nich) se budeme věnovat příště. Nejdůležitější informace, kterou jsem v tomto příspěvku chtěla předat, je ta, že pokud chcete, aby byl váš proces hledání zaměstnání efektivní, prvním krokem je uvědomění, kam vás opravdu srdce táhne. Nemluvě o tom, že toto uvědomění je nutné pro získání přesvědčivosti u pohovoru a zejména pro získání pracovní a potažmo osobní spokojenosti.

Pokud nechcete čekat s přemýšlením o „práci snů“ až do příště, můžete v mezičase podumat nad otázkou, co byste dělali a čemu byste se věnovali, kdyby byly veškeré vaše finanční potřeby vyřešeny z jiného než z pracovního zdroje. Tomu, kdo chce jít hlouběji, doporučuju odpověď zpracovat písemně. Možná budete sami překvapeni!

K naladění nabízím krátké video:

Rubriky: Seriál Najděte si novou (lepší) práci | Štítky: | Napsat komentář

Slouží Vám Váš životopis dobře? Opravdu?

  

Hlavním úkolem Vašeho životopisu je ZAJISTIT VÁM POZVÁNÍ K PŘIJÍMACÍMU POHOVORU. Ale pozor, nejen to! Váš životopis ovlivňuje také průběh pohovoru, vnitřní nastavení zaměstnavatele vůči Vám, utváří podmínky pro vyjednávání o výši mzdy, množství benefitů a celkové výhodnosti pracovní nabídky, kterou od zaměstnavatele dostanete.

Životopis je proto velmi důležitým dokumentem s výrazným dopadem na Vaši profesní budoucnost. Z tohoto důvodu by čas, snaha a finanční prostředky, které investujete do životopisu, měly odpovídat jeho významu. Ať hledáte práci na volném trhu, nebo dostanete od někoho „lano“, v obou případech se potřebujete představit prostřednictvím životopisu, který bude výborně prezentovat Vaši odbornost, zkušenosti a osobní kvality.

Zapomeňte na šablony a CV generátory. Heslo „Vytvořte si životopis snadno a rychle“ nefunguje!

Bohužel denně u svých klientů i v průběhu výběrových řízení vidím, že 95 ZE 100 UCHAZEČŮ POUŽÍVÁ ŽIVOTOPISY S VELMI NÍZKOU ÚROVNÍ ZPRACOVÁNÍ. Pozor, týká se to i kvalifikovaných profesionálů a vedoucích pracovníků! Nejhorší je, že o tom tito uchazeči častokrát vůbec nevědí. Žijí totiž v omylu, že když si vytvořili životopis v přednastavené šabloně na některém z pracovních portálů, internetovém generátoru životopisů, či dokonce v Europassu, je jejich životopis v pořádku. Věřte, není. Takový životopis Vás pouze zařadí do šedé bezvýrazné masy ostatních uchazečů. Snaha najít si s takovým životopisem novou práci bude jako střílení na terč poslepu. Jak dlouho si takové střílení naprázdno můžete dovolit?

 

Rubriky: Životopis | Napsat komentář