Mateřská a rodičovská dovolená v profesním životopisu – kdy a jak je uvádět

  


karierove poradenstvi

Bude vám za pár měsíců končit rodičovská dovolená a čeká vás hledání nové práce? Pak vás už nejspíš napadly otázky Co s mateřskou a rodičovskou dovolenou v profesním životopisu? Jak je uvádět, aby si člověk u zaměstnavatele nepoškodil? A uvádět je vůbec?

Abyste nemusely (píšu „y“, nicméně vše níže uvedené se samozřejmě dá vztáhnout i na muže) tápat a do nekonečna procházet internet plný protichůdných informací, dala jsem dohromady článek, ve kterém najdete na svoje otázky odpovědi.

 

UVÁDĚT MATEŘSKOU A RODIČOVSKOU DOVOLENOU V PROFESNÍM ŽIVOTOPISU?

Zatímco ženy si často nejsou jisté, jestli MD a RD v životopisu uvádět či nikoli, zaměstnavatelé a jejich personalisté v tom mají jasno: Rozhodně ano!

Díry v životopisu totiž vytvářejí otázky, na které chybí odpovědi. A věřte, otázky bez odpovědí nejsou v procesu výběrového řízení žádoucí!

Tak jako rození dětí a čerpání MD a RD patří do života, patří ve většině případů i informace o tomto čerpání do profesního životopisu. Je ale nutné ji uvádět chytře, aby vysvětlila časovou díru, nicméně aby nebyla tou primární informací, kterou si zaměstnavatel z životopisu odnese.

 

JAK TEDY MATEŘSKOU A RODIČOVSKOU DOVOLENOU UVÁDĚT?

Situace, v jakých žena odchází na mateřskou dovolenou, jsou rozmanité. Stejně tak bude rozmanitý i způsob uvádění čerpání MD a RD v profesním životopisu. Před napsáním tohoto článku jsem prošla několik desítek životopisů, které jsem vytvořila pro svoje klientky – ženy přicházející na trh práce po RD, a vytáhla nejčastější situace, s nimiž je možné se setkat.

 

1. Žena byla po celou dobu MD a RD „ve stavu zaměstnanců“ u svého zaměstnavatele

Jedná se o situaci vůbec nejčastější a z hlediska popisu v životopisu i nejjednodušší: Pod výčet pracovní náplně, respektive pracovních výsledků a úspěchů, uveďte informaci o čerpání dovolené jako poslední samostatný bod, a to takto:

karierove poradenstvi

Informace o tom, že jste momentálně mimo obor, bude předána, nicméně tak trochu zamaskovaně – umožníte tak potenciálnímu zaměstnavateli, aby si důkladně a bez předsudků přečetl, co všechno jste ve svém předešlém zaměstnání zvládla, a to ještě před tím, než se dostane k informaci, že jste poslední 3 roky doma s dětmi. Nic tak netajíte, zároveň na MD a RD zbytečně nestahujete pozornost.

Alternativní způsob uvedení – zejména v případě, že je na stránce nedostatek místa a zároveň je praxe uchazečky před odchodem na mateřskou dovolenou dostatečně dlouhá a zajímavá – je následující:

karierove poradenstvi

Sama se nicméně přikláním k variantě první.

 

2. Žena ukončila pracovní poměr před odchodem na MD, po dobu MD a RD nebyla vedena „ve stavu zaměstnanců“ u žádného zaměstnavatele

Zatímco u předchozího případu je informace o čerpání MD a RD poněkud „mimochodná“, tady to prostě musíme vybalit přímo:

karierove poradenstvi

Pokud se stane, že se rozhodnete zůstat doma i nad rámec rodičovské dovolené, je možné připojit zmínku o péči o děti. Informaci pak v životopisu můžete uvést takto:

karierove poradenstvi

3. Žena po část MD a RD aktivně pracuje pro svého zaměstnavatele

V případě, že jste pracovala většinu MD a RD, není nutné informaci o jejich čerpání uvádět. Pokud jen část, pak použijte způsob popisu z bodu číslo 1 a uveďte do informace o čerpání MD a RD jen období, kdy jste nepracovala.

 

4. Žena po část MD a RD pracuje pro jiného zaměstnavatele

V případě, že se jedná o práci, která je výrazně pod vaší dosavadní kvalifikací (roznášení letáků, lepení obálek, výpomoc kamarádce s balením zboží z e-shopu před Vánocemi), doporučuji práci neuvádět. Zmatek, který informace o zdánlivém kariérním sešupu u potenciálního zaměstnavatele vyvolá, nadělá víc škody, než kolik by nadělala užitku informace, že jste se snažila být během MD a RD aktivní.

Pokud se jedná o práci odpovídající vaší kvalifikaci, která je logickým pokračováním dosavadní profesní dráhy, pak pozici popište zcela plnohodnotně jako kterékoli jiné zaměstnání. V případě, že nešlo o celý úvazek, bude vhodné tuto informaci uvést, a to například takto:

karierove poradenstvi

5. Žena začala v průběhu MD a RD podnikat

Jedná se o jev, se kterým se u svých klientek setkávám poměrně často. Většinou jde o otevření a provozování e-shopu, finanční poradenství, vedení účetnictví, lektorování cizích jazyků, překládání apod. Pokud jste dělala práci, která je logickým pokračováním už nastartované profesní dráhy v oboru, v němž chcete pokračovat u nového zaměstnavatele, pak je možné pozici popsat standardně s tím, že do názvu zaměstnavatele uvedete OSVČ:

karierove poradenstvi

V případě, že se jedná o práci mimo váš obor (strategická nákupčí ze strojírenství si založí e-shop s potřebami pro modeláře), je vhodné vysvětlit, že se nejednalo o standardní pracovní zkušenost, ale o aktivitu v průběhu MD a RD, která byla od začátku chápaná jako aktivita vedlejší. Popis by pak mohl vypadat takto:

karierove poradenstvi

Pochopitelně připojte výčet hlavní pracovní náplně, respektive kvantifikované výsledky a úspěchy, všude tam, kde je to možné a logické.

 

6. Žena čerpala MD a RD hluboko v historii

Pokud máte děti odrostlé, po návratu z RD už pár let pracujete a přemýšlíte, jestli uvádět MD a RD i v tomto případě, pak moje odpověď zní: Většinou ne. Jestliže máte spoustu let praxe před mateřskou a spoustu po ní, je zcela zbytečné uvádět informaci, že jste kdysi dávno pobyla s dítkem 3 roky doma.

Jinak tomu bude, pokud jste MD a RD sice čerpala dávno, nicméně jste v tu dobu nebyla vedená „ve stavu zaměstnanců“ u žádného zaměstnavatele. V takovém případě je vhodné uvést MD a RD jako v bodu číslo 2, aby se v životopisu nevyskytla nežádoucí časová díra.

 

NA ZÁVĚR

V souvislosti s čerpáním mateřské a rodičovské dovolené existuje řada dalších situací, které je nutné v profesním životopisu ošetřit jinými způsoby, než jaké zmiňuji v tomto článku. Nejčastěji se však setkáte se situacemi výše uvedenými.

Věřím, že vám zkušenosti, s nimiž jsem se podělila, budou k užitku. A pokud vás v dohledné době čeká hledání nové práce, přeji vám, ať najdete přesně takovou, po jaké toužíte, a ať ji najdete s lehkostí!

Jana

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Jak si nešlapat po štěstí nevhodnou e-mailovou adresou

  

Jistě se shodneme, že uvedení e-mailové adresy v profesním životopisu je dnes nutností. A to i v případě, že se hlásíte na nekvalifikované pozice. Rozhodně si ale nemyslete, že je jedno, jakou adresu použijete.

V článku jsem shrnula několik zásad, jak by měla (a neměla) e-mailová adresa vypadat.

 

POZOR NA NEVHODNÉ ZNĚNÍ ADRESY

Ačkoliv si to spousta lidí neuvědomuje, znění adresy hraje k dokreslení celkového dojmu z uchazeče poměrně důležitou úlohu. Nejsolidněji na zaměstnavatele působí e-mailové adresy v podobě jméno.příjmení@………. nebo jménopříjmení@………. . Například josefina.mala@seznam.cz.

Pokud se jmenujete Martin Novák nebo Kateřina Svobodová, tedy pokud je spojení vašeho jména a příjmení v populaci velmi časté, bude pro vás získání e-mailové adresy v požadovaném formátu obtížným úkolem. Nezoufejte! Dobře poslouží i adresa m.novak@………., novak.m@………., mar.novak@………. apod.

V každém případě se vyvarujte uvádění adres, které znějí dětinsky, zvláštně či obsahují vaši přezdívku. Pokud jako svoji e-mailovou adresu v životopisu uvedete male.kuratko28@………., spidermanX@………., BaRuNeCkA@………. nebo verysexyboy@……….., jen těžko se vám podaří zaměstnavatele přesvědčit, že jste seriózní a mentálně vyspělý uchazeč, vhodný k posílení jeho pracovního týmu.

 

VDALA JSTE SE? ZMĚŇTE SI E-MAIL

Častým nešvarem, který se objevuje v životopisech vdaných žen, je uvedení e-mailové adresy sice v požadovaném tvaru, nicméně s dívčím příjmením. Například Pavla Dokoupilová má adresu pavla.dvorakova@………. .

Pro zaměstnavatele je to pak značně matoucí. Několikrát jsem se setkala se situací, kdy si zaměstnavatel myslel, že majitelka životopisu nemá vlastní e-mailovou adresu, a proto uvádí adresu kamarádky. Jistě mi dáte za pravdu, že to působí přinejmenším divně.

 

PRACOVNÍ E-MAILOVOU ADRESU NEUVÁDĚJTE

Nesprávným krokem je také uvedení své pracovní adresy u současného zaměstnavatele – potenciální zaměstnavatelé toto obvykle považují za neprofesionální.

 

ZKONTROLUJTE SI, JAK MÁTE NASTAVENO ZOBRAZOVÁNÍ ADRESY

Někdy se stává, že adresa je sice v dobrém formátu, nicméně příjemci se zobrazí text, který máte nastavený v názvu účtu. Například z adresy martin.novak@………. přijde e-mail, který se zobrazí jako „Martin a Maruška Novákovi“ nebo „Marťas soukromý“. Častokrát se jedná o nastavení, které jste udělali před mnoha lety, a protože sami sobě obvykle nic neposíláte, nemusíte si být této skutečnosti vědomi.

Doporučuji proto jít do nastavení účtu a text, který se zobrazuje, zkontrolovat. Značka ideál je, pokud si jako název účtu nastavíte svoje jméno a příjmení.

 

POUŽÍVÁTE ŠPATNOU ADRESU? NEBRAŇTE SE ZALOŽENÍ NOVÉ

Od svých klientů občas slýchávám argumenty, že jsou na svoji starou (nicméně pro účely hledání práce nevhodnou) e-mailovou adresu zvyklí a že si novou zakládat nechtějí. Museli by pak kontrolovat nový účet a kdesi cosi.

Pokud je to i váš případ, moje rada zní: Běžte a založte si adresu novou. Založení ani kontrola schránky jednou denně nevezme ani zdaleka tolik času, kolik ztratíte marným oslovováním zaměstnavatelů z nevhodně znějící e-mailové adresy.

 

NA ZÁVĚR

E-mailová adresa by měla být v životopisu umístěna na dobře viditelném místě, ideálně v hlavičce společně se jménem, telefonem a kontaktní adresou.

Před tím, než životopis odešlete, důkladně zkontrolujte, jestli jste e-mail uvedli správně, tedy bez překlepů. V opačném případě se pozvání k pohovoru nedočkáte, protože k vám jednoduše nedorazí.

S přáním, ať co nejdříve najdete práci přesně podle svých představ,

Jana 🙂

    

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

10 věcí, které do životopisu nepatří


10 věci, které nepatří do životopisu

Rubriky: Nezařazené, Životopis | Napsat komentář

Hluboká práce

  

Pokud patříte – stejně jako já – k tzv. znalostním pracovníkům, rozhodně by vaší pozornosti neměla uniknout kniha s názvem Hluboká práce (pravidla pro soustředěný úspěch v roztěkaném světě)
od Cala Newporta, kterou letos v září vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing.

Knížka je věnovaná důležitosti ničím nerušené hluboké práce a dává praktické rady, jak proplout úskalími dnešní informační doby – tedy doby, ve které jsme se naučili svůj mozek sytit nedůležitými rozptylujícími informacemi s velmi spornou hodnotou pro náš osobní i profesní rozvoj. Recenzí na knihu najdete víc (např. tady), proto žádnou vlastní přidávat nebudu.

Spíš bych ráda vytáhla pár vět, které mě v knize zaujaly a které – pokud si je vezmete k srdci – vás mohou posunout k více naplněné a radostnější práci.

Mimochodem, já sama jsem se díky této knize rozhoupala k pronájmu malé kanceláře 2 minuty chůze od mého domu. Bez nadsázky si troufám říct, že to bylo nejlepší rozhodnutí v mé dosavadní freelancerské dráze. Home office má sice svoje nepopiratelné výhody, mít možnost opravdu nerušeně a soustředěně pracovat tyto výhody ale jednoznačně přebije.

„Hluboká práce: Pracovní činnost provozovaná ve stavu nerušeného soustředění, která vás nutí využívat váš kognitivní potenciál na maximum. Taková činnost vytváří nové hodnoty, zlepšuje vaše schopnosti a je obtížně replikovatelná.“

„Mělká práce: Kognitivně nenáročné úkoly logistického charakteru, často vykonávané nesoustředěně. Tyto činnosti většinou nevytvářejí ve světě nové hodnoty a jsou snadno replikovatelné.“

„Díky posunu naší pracovní kultury směrem k mělké práci (ať už tento posun filozoficky hodnotíme kladně, či záporně) se otevírá obrovská ekonomická a osobní příležitost těm několika málo jedincům, kteří si uvědomí, jaký potenciál skýtá vzepřít se tomuto trendu a dát přednost hloubce.“

„Nebudete-li produkovat výstupy, nebudete prosperovat – jakkoli jste kvalifikovaní či talentovaní.“

„Vyrušení, byť jen chvilkové, významně prodlužuje celkový čas potřebný k dokončení úkolu.“

„Mít jasno v tom, na čem záleží, vnáší jasno do toho, na čem nezáleží.“

„Zaměřte se na to skutečně nejdůležitější! Čím více se toho budete snažit udělat, tím méně toho skutečně uděláte.“

„…(sociální média) nabízejí personalizované informace nepředvídatelným, nesouvislým tempem – vlivem čehož jsou obrovsky návykové, a tedy schopné vážně narušit vaše snahy naplánovat si a úspěšně zvládnout jakoukoli soustředěnou činnost.“

„vysoce kvalitní pracovní výstupy = (strávený čas) x (intenzita soustředění)“

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Překvapivě snadné cvičení, které vás udělá šťastnějšími

  

K Vánocům jsem dostala výbornou knížku – Vzkvétání: Nové poznatky o podstatě štěstí a duševní pohody od zakladatele pozitivní psychologie Martina Seligmana.

Autor v ní pomocí působivé kombinace vědeckých poznatků a praxe odhaluje, jak ze svého života získat co nejvíce, co vlastně tvoří „dobrý život“ a jak takový život žít.

Přestože jsem přečetla už spoustu knih o osobním rozvoji, tuto považuji za jednu z nejlepších, a to z několika důvodů:

  1. Překvapivě dobře se čte (opravdu!).
  2. Nejde o typickou literaturu věnující se osobnímu rozvoji, ale o odbornou práci obsahující množství konkrétních výsledků psychologických výzkumů, které mají jak interní, tak externí validitu (jsou spolehlivé a aplikovatelné i replikovatelné v běžném světě), což mám ráda.
  3. Najdete v ní výzkumy i praxí prověřená cvičení, která je možné zařadit bez velké časové či energetické námahy do každodenního života. Tím, že tak učiníte, podstatně zvýšíte šanci na dosažení toho, co autor nazývá „duševní pohodou“ (well-being).


karierove poradenstvi

Svůj příspěvek píšu, abych se s vámi o jedno z těchto cvičení podělila. Jmenuje se „Tři dobré věci“ (aneb „co se podařilo“). Možná jej znáte v jiných modifikacích. To nevadí. Důležité není o technice vědět, ale zakomponovat ji do svého života! Abych se nedopustila nepřesností při parafrázování, pomůžu si přímo textem z knihy.

„Většinou příliš přemýšlíme nad tím, co se nám v životě nepovedlo, a málo myslíme na to, co se povedlo. Samozřejmě že je někdy důležité si zpětně rozebrat událost, která nedopadla dobře – můžeme se z ní poučit a příště se podobné situaci vyhnout. Ale obecně lidé věnují úvahám o tom, co je v jejich životě špatné, více času, než je z racionálního hlediska užitečné. A co hůř, takové stálé zaměření na negativní události v nás vytváří živnou půdu pro úzkost a depresi. Jednou z možností, jak tomu zabránit, je snažit se více přemýšlet o tom, co se nám podařilo, a vědomě si tyto věci vychutnávat.“

A v čem tedy cvičení spočívá?

„Každý večer si vyčleňte před spaním deset minut na toto malé cvičení. Napište si tři věci, které se ten den povedly, a proč se povedly. Můžete si zápisy vést v deníku nebo na počítači – důležité ale je, aby měly fyzickou podobu. Tyto tři věci mohou být drobnosti, které vás potěšily (,Cestou z práce manžel vybral v obchodě jako dezert moji oblíbenou zmrzlinu‘), ale mohou to být i opravdu významné události (,Moje sestra dnes porodila zdravého chlapečka‘).

U každé pozitivní události dále odpovězte na otázku: ,Proč se to stalo?‘ Například pokud byste si zapsali, že manžel vybral vaši oblíbenou zmrzlinu, napsali byste: ,Protože je manžel ke mně občas skutečně pozorný,‘ nebo ,Protože jsem mu nezapomněla z práce zavolat a připomenout mu, aby se stavil v obchodě‘.“

Jednoduché, že ano? Přesto se při pravidelném používání jedná o velmi účinnou techniku, svými účinky srovnatelnou s účinky antidepresiv. My lidé jsme totiž založeni tak, že podle aktuální nálady hodnotíme celý svůj život. Je-li aktuální nálada špatná, hodnotíme zpětně všechno ve svém životě jako špatné. Pokud je pozitivní, pak je i hodnocení našeho dosavadního života kladné. Udržováním pozornosti na pozitivních událostech a potažmo pozitivních příčinách či zdrojích těchto událostí si pak člověk přirozeně zvyšuje míru pozitivního naladění.

Cvičení bylo s nebývalými terapeutickými úspěchy vyzkoušeno na různých cílových skupinách – vysokoškolskými studenty počínaje a pacienty s těžkou depresí konče. Například v americké armádě, se kterou Seligman úzce spolupracuje, pomohlo používání „deníčků“ dramaticky snížit vysokou míru sebevražednosti vojáků.

Ti z vás, kteří chodí spávat s tabletem a kterým sešit s tužkou u postele příliš dlouho nevydrží, mohou využít internetového „udělátka“ GrowJOB institutu. Ten – vycházeje ze Seligmanových výzkumů – připravil on-line podobu cvičení, tzv. flow-list, do něhož je možné svoje „tři dobré věci“ denně zaznamenávat. Najdete jej na webu www.flow-list.cz. Systém vám dokonce do e-mailu zahlásí, když na denní zápis zapomenete.

Pokud se tedy ptáte „Jak to udělat, abych byl(a) šťastnější?“ a zároveň máte pocit, že nic, co zabere moc práce a času, dělat nezvládnete, zkuste si koupit deníček (nebo dětem nějaký nepoužívaný vytáhněte ze šuplíku) a začněte. Víc než vaše odhodlání a vytrvalost to nepotřebuje.

 

PS: Mám nutkání psát o střípcích z knihy dál. Třeba o zjištění, že pro kvalitu vztahu má větší předpovědní hodnotu to, jak vzájemně projevujete radost a uznání při pozitivních událostech, než to, jak řešíte spory (tzv. aktivně konstruktivní reagování). Nebo o tom, že míra úlevy po různých druzích antidepresiv obvykle nepřesáhne 65 %, přičemž účinek placeba se pohybuje v rozmezí 45 až 55 %.

Ale nebudu. 🙂 Koneckonců, knížka je k dostání na každém rohu a v každém e-shopu.

Jeden starší TEDtalk Martina Seligmana s českými titulky

Rubriky: Nezařazené | 2 komentáře